Tato mezinárodní finanční krize je zpovědí mezinárodního
krvesajícího systému.

Pro banky, které sají krev, existují pouze dvě možnosti:
Buď globální, neuspořádaný kolaps finančních struktur v blízké
budoucnosti s úplnou ztrátou všech stávajících zastřešujících struktur,
nebo spořádaný restart po pochopení a odstranění strukturální příčiny
problému.

Pro lidi na planetě existují dvě možnosti:
Buď rozpuštění státních a mezinárodních struktur podle příkladu
Somálska, nebo transformace mezinárodního finančního systému z
krvesajícího monstra na ekonomiku orientovanou na služby.

Jediné možné řešení současné mezinárodní finanční krize není obtížné,
ale vyžaduje o to odvážnější jednání.

Je nutné vymýtit tisíciletou strukturální chybu, kterou banky a další
poskytovatelé úvěrů zradili svou vlastní logiku:

Financování je vždy riskantní záležitost a za to se platí úrok. Pokud si
soukromá osoba nebo společnost již nemůže dovolit platit, řešením je
bankrot. Společnost je ztracena a bance zbývá zástava k likvidaci.
Prohrávají obě strany – zatím je to špatné.

Strukturální katastrofa začala v okamžiku, kdy byly peníze půjčeny
dlužníkům, kteří nemohli vyhlásit bankrot: obcím, státům, zemím a
mezinárodním institucím. Po tisíciletí tito mezinárodní krvesaji drželi
občany jako rukojmí, z nichž se cestou k osvobození jeví pouze totální
válka s naprostým zničením. Veřejné korporace nemohou ani složit
přísahu prohlášení, ani podat návrh na bankrot.

Současné plány politiků půjčovat si peníze od některých bank
prostřednictvím státu na podporu jiných bank nebo odvětví proto
pravděpodobně situaci jen zhorší a vytvoří další finanční bublinu na
cestě k definitivnímu kolapsu.

K restrukturalizaci globálního finančního systému je třeba podniknout
pouze dva základní kroky, pokud chceme zachovat banky jako
poskytovatele finančních služeb:

Zaprvé, tato strukturální vada ve finančním systému musí být
odstraněna mezinárodně, tj. celosvětově a synchronně: Půjčky by měly
být poskytovány pouze soukromým osobám a firmám, ale ani cent
státům a dalším veřejným institucím virtuálního občana. Pokud se stát
nesmí zadlužovat, může vytvářet příjem pouze z daňových příjmů, které
vybere. Pokud potřebuje více, musí požadovat od občanů, aby platili
vyšší daně, nebo aby jednoduše spořili.

Dnes dosáhla absolutní katastrofa státního dluhu svého vrcholu,
zejména v chudých zemích tzv. třetího světa. Průmyslové země půjčují,
mezinárodní hazardní hráči spekulují a vymáhají dluhy a lidé v těchto
rozvojových zemích dřou jen proto, aby platili úroky a spláceli dluhy.

Za druhé, jedinou alternativou k totálnímu globálnímu kolapsu všech
zastřešujících struktur je poctivý a radikální nový začátek, což
znamená: V den X bude proveden reset všech účtů po celém světě: ať
už pozitivní nebo negativní, všechny účty budou vynulovány. Toto
opatření je jedinečné, ale zachrání nás alespoň pro toto tisíciletí.
Profitují z něj všichni, stejně jako životní prostředí a příroda:

To prospívá všem, stejně jako životnímu prostředí a přírodě:
Zejména země třetího světa mohou opět volně dýchat bez dluhů,
nemusejí už drancovat své zdroje a životní prostředí kvůli úrokům a
splácejícím supům a mohou začít znovu, aniž by musely vzít na sebe
jediný cent státního dluhu, ať už domácího nebo mezinárodního.
Lidé v industrializovaných zemích s dluhy jsou osvobozeni od svého
břemene a mají spravedlivou šanci na nový začátek.
Mezi vítěze patří i lidé se spořicími smlouvami nebo smlouvami o
stavebním spoření, protože tehdy bezdlužný stát může snadno nahradit
jejich aktiva.

To je klíčové: S takovým resetem všech účtů nebudou mezi lidmi žádní
poražení. Dokonce i mezinárodní bankovní systém bude osvobozen:
Jeho nesnesitelná role krvelačného globálního monstra se rozpustí v
mezinárodní servisní síť, která slouží lidem na jejich cestě do
budoucnosti, spíše než aby je mačkala jako citrony nebo je podrobovala
mlýnku na úrokové sazby.

8-DEZ-2008 / 19-NOV-2011