Vědci učinili fascinující objev během saharského safari:

Krokodýli žijí uprostřed spalující pouště. A přežívají tam po tisíciletí, od té doby, co byli odděleni od svých krokodýlích kolegů. Chráněni na severní straně strmých útesů, kam slunce nikdy nedosáhne, je zde dostatek vody.

Ale jak se krokodýli dostali na Saharu a odkud pocházejí ?
Vědci zjistili, že saharští krokodýli jsou geneticky příbuzní s nilskými krokodýly, ale od jejich oddělení před 5 000 lety si vyvinuli vlastní genetickou linii.

A právě v tomto bodě začíná skandál historických rozměrů:
Před pouhými 5000 lety byla Sahara zářivou zelenou oblastí, kde se mohli volně pohybovat krokodýli a všechna ostatní zvířata.

A kde se vzala poušť ? Lidé si tuto otázku v poslední době kladou stále častěji. Možná se zemská osa trochu posunula, spekulují vědci.
A pak si vzpomeneme, že ani když jsme byli mladí, naši učitelé nám nedokázali vysvětlit, jak Egypťané vlastně stavěli své pyramidy.

Vskutku:
Stejně jako Řekové, Římané a Kartaginci káceli lesy Středomoří pro své válečné flotily, tak i Egypťané dříve využívali severní Afriku při stavbě pyramid. Cenou za tyto monumenty a nástroje centrální moci bylo obrovské množství dřeva a nespočet otrockých dělníků.

Celá naše evropská kultura je postavena na devastaci Afriky. Nejen na zotročení lidstva, ale ve stylu minulých tisíciletí nevyhnutelně transformuje Zemi v pouštní planetu (Mars v této souvislosti ani nezmíníme).

Ale tento tisíciletý pochod znásilňování má i svou dobrou stránku:
Lidstvo nyní dosáhlo bodu, kdy může zvrátit vývoj událostí a proměnit Zemi ve skutečně lidský ráj.

Neboť původní ráj, volná divoká příroda s dinosaury jako korunou slávy, není to, o čem humanoidi a další vysoce vyvinuté bytosti sní.

Ale Země, naše místní Matka Příroda, má gigantický potenciál, s nímž lze dosáhnout čehokoli, pokud se člověk snaží o symbiotické spojení s ní místo konfrontačního, bojovného vztahu.

A proč by tohle všechno mělo najednou fungovat právě teď ?
Protože jsme dosáhli třetí úrovně v dialektickém tříkrokovém procesu: Od teze (prvotní přírody) přes antitezi (odcizení) k syntéze (harmonii člověka a přírody). Čtení trochy Hegelovy logiky je dnes relevantnější než kdy jindy a především rozšiřuje vědomí.

Ve skutečnosti to vypadá takto:
Můžeme zrušit otroctví, ať už otevřené nebo maskované jako mzda, protože nyní máme nové otroky, kteří jsou rádi, že jsou otroky: počítače a roboty. Navíc brzy zvládneme jadernou fúzi a pak budeme schopni zajistit potřebnou energii.

Spalování ropy a dřeva je samozřejmě naprosto nepřijatelné na planetě, která může snadno uspokojit 20 až 30 miliard lidí. Dřevo by mělo být živé a růst a ropa je až příliš cenný zdroj.

Navíc éra nezodpovědného využívání všeho, co příroda nashromáždila za miliony let, konečně skončila.

Je nezbytné rozvíjet zcela nové povědomí o odpovědnosti za cenné zdroje naší domovské planety. Jako první krok by dávalo smysl zavést nový trestný čin „plýtvání zdroji“.

Láska mezi lidmi a touhle pulzující planetou se nyní musí projevit; musíme přestat zakládat naši kulturu na nenávisti k naší vlastní matce.

Boj proti přírodě se nyní proměňuje v nebeské spojení s přírodou.

Nový ráj, který si představujeme a budujeme v příštích tisíci letech, v žádném případě není nezkrocená příroda s jejím bojem všech živých bytostí proti sobě navzájem. Nezkrocená příroda, která se od lidského fiaska stejného jména liší pouze tím, že alespoň v případě zvířat bohové stále ovládají celou věc.

Nový ráj, vedený a navržený člověkem, nejvyšším výtvorem planety, ale v naprosté harmonii se zvířaty a rostlinami, s nimiž je zacházeno s plnou úctou jako s rovnocennými bytostmi.

Možná si lidé museli projít temnými časy války a vykořisťování, aby se dostali tam, kde jsme dnes.

Ale drasticky nezměnit kurz na planetě teď, poslouchejte všichni zednáři, ilumináti, konspirační teoretici a bratři z lóží, znamená promarnit jedinečnou příležitost kosmických rozměrů pro šťastnou planetu.

A otočit kormidlo znamená: neexistují žádná tabu a pro každý úkol existuje řešení.

Stejně snadno bychom mohli investovat gigantické sumy peněz, které byly dosud vloženy do zbrojení, do tak krásných projektů, jako je zalesňování Sahary a dalších pouští.

Naštěstí je na naší planetě dostatek vody, takže můžeme postavit spoustu odsolovacích zařízení mořské vody a konečně mít motivaci vynaložit trochu více úsilí na řešení vodíkové fúze.

Doba vykořisťování přírody skončila; nyní přichází čas restitucí. Židé, kteří vždy rádi kladou tak vysoké požadavky, jak skvělým úkolem by bylo spolupracovat s Araby a jejich ropnými miliardami na ozelenění Sahary a Arabského poloostrova!

Místo aby svět vystavovali této šílené hádce s Palestinci, protože věční váleční stratégové v Jeruzalémě stále nepochopili, že jejich čas už vypršel.

A lidstvo již nedosáhne svého dalšího pokroku na základě konfrontačního boje, ale na základě skutečného a prožívaného kolektivního vědomí.

Zatímco dříve lidstvo vedlo tvrdohlavé ego, nyní, v éře syntézy v lidské evoluci, jsme dospěli k přímo propojenému kolektivnímu egu.

Do té míry, do jaké vnímáme kolektiv lidských bytostí jako sociální bytost, budeme také vnímat, že Země je absolutně živý organismus.

Latinský název „Terra“ se nemusí navždy držet tohoto živého organismu Země; spíše s ní lze žít mnohem božštěji v symbiotické lásce než ve věčné hře na kočku a myš mezi přírodou a člověkem nebo mezi Bohem a ďáblem.

Kudy tekl Žlutý Nil ?

2003